motive-1900x835-0045.jpg

To, kdo může být přijat do služebního poměru v armádě, stanoví zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

Předpokladem pro vznik služebního poměru je splnění podmínek, kterými jsou:

  • občanství ČR,
  • dosažení věku 18 let,
  • zdravotní způsobilost (je třeba počítat s tím, že i uchazeč, který je zdravotně způsobilý pro službu profesionálního vojáka, může mít nějaké zdravotní omezení a na některé pozice ho armáda nebude moci přijmout),
  • trestní bezúhonnost,
  • čestné prohlášení uchazeče, že mu nebylo sděleno obvinění ze spáchání trestného činu a že rovněž není ve zkušební době kvůli podmíněně zastavenému trestnímu stíhání,
  • dokončené základní vzdělání pro služební poměr na dobu kratší než dva roky, nebo minimálně střední vzdělání s výučním listem pro služební poměr na dobu dva roky a déle,
  • fyzická zdatnost,
  • čestné prohlášení, že uchazeč není členem politické strany, politického hnutí nebo odborové organizace, nepodporuje, nepropaguje nebo veřejně neprojevuje sympatie s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,
  • složení vojenské přísahy,
  • povolání uchazeče je v souladu s potřebou zajišťování obrany České republiky.

Služební poměr

Jako vojenský profesionál musíte počítat s tím, že nebudete v pracovním poměru, ale v poměru služebním. Ten se řídí zákonem o vojácích z povolání. Z něj vyplývají některá omezení, ale i výhody. Například že vojáci nemohou být v politických stranách ani v odborech. Jen zcela výjimečně mohou podnikat. Naopak mají nárok třeba na příspěvek na bydlení, na výsluhy po odchodu do civilu atd.

Služební poměr je vždy na dobu určitou, nejčastěji na 4, 5 nebo 10 let. Pokud o to mají obě strany zájem, mohou smlouvu prodloužit, třeba na další čtyři roky. To se může opakovat, dokud o to voják na straně jedné a Ministerstvo obrany na straně druhé stojí. Služba v armádě začíná tříměsíční zkušební dobou, kdy mohou obě strany spolupráci bez udání důvodu ukončit.

Za týden by měl voják odpracovat 40 hodin. Na některých pozicích je tato doba rozvržena rovnoměrně do pěti pracovních dní, na jiných slouží vojáci směny, jinde pracují v cyklu čtyřiadvacetihodinových služeb a následného volna. To se může lišit pozice od pozice a útvar od útvaru. Vyplatí se předem se pořádně vyptat.

Po nástupu do služebního poměru získá voják hodnost, která přísluší k dané pozici. Od té se odvíjí výše jeho platu. Nástupní hodnost sami neovlivníte, ale to, jestli a jak rychle budete postupovat ve službě směrem vzhůru, už ovlivnit můžete. Po jaké době má voják šanci na povýšení, co musí splnit a jaké jsou podmínky pro jeho postup ze „stříbrných“ hodnostních sborů do sborů „zlatých“? Podrobně a srozumitelně popsané to najdete tady.

Povolání na dobu kratší než 2 roky

Podle § 5a zákona o vojácích z povolání je možné nastoupit do služebního poměru na dobu od 6 do 23 měsíců, s možností prodloužení až na maximálně 2 roky.

Tento typ služebního poměru je zaveden jako tzv. „služební poměr na zkoušku“ a představuje příležitost vyzkoušet si život vojáka z povolání bez dlouhodobého závazku. Pokud vás tato zkušenost osloví, můžete následně přejít na standardní služební poměr s delším trváním.

Kratší forma služby přináší výhodu v tom, že pro zařazení na služební místa v hodnosti svobodníka postačuje dokončené základní vzdělání.

Pokud vás zajímají všechna specifika a podrobnosti služebního poměru v armádě, doporučujeme se zákonem o vojácích z povolání prokousat.

Sdílejte