Vaše cesta do armády
  • Aktuality
  • 25. 3. 2025
  • Autor: Agentura personalistiky AČR

Výcvik ve Vyškově se mění: Je třeba nasbírat dost bodů a málo absencí

vyskov1.jpg

Rozsáhlé změny, jimiž od loňska prošel základní výcvik nových vojáků ve Vyškově, se netýkají jen toho, jak jsou nováčci placeni, kde bydlí, co fasují nebo jaký mají jídelníček. Kromě těchto změn, o nichž jsme přinesli souhrnný článek minulý týden, se významně proměnil i výcvik samotný. Přečtěte si, jak jsou nováčci bodováni a hodnoceni, kolik je čeká testů, jakou smí mít absenci a co pro ně může znamenat stopku v armádní kariéře.

Kurz základní přípravy, jímž musí projít všichni noví vojáci z povolání, příslušníci aktivní zálohy i účastníci dobrovolného vojenského cvičení, trvá zpravidla šest týdnů. Po tuto dobu se nováčci nepodívají z vyškovského areálu – tedy s výjimkou dnů, které tráví například při střelbách nebo hodu granátem v přilehlém vojenském prostoru Březina.

Výuka a výcvik

Do konce roku 2024 stanovil příslušný armádní předpis, že frekventanti kurzu základní přípravy musí zvládnout konkrétních 22 základních vojenských dovedností. „Od ledna 2025 je to novým předpisem nastaveno tak, jak to bylo dřív – je dáno, co frekventanti musí umět, co musí znát a s čím musí být seznámeni. Není to změna o 180 stupňů, ale trochu se změnil důraz na konkrétní tématiku. Něco musíme oproti dřívějšku udělat víc, něco méně,“ nastiňuje náčelník úseku základní přípravy štábní praporčík Fryč.

Namísto 22 dovedností se teď mluví o různých přípravách: například střelecká příprava, topografická příprava, chemická, spojovací, zdravotní, pořadová… „Většina příprav je hodnocena. Máme velikou tabulku, kde jsme si identifikovali ty předměty, které jsou pro výcvik nejdůležitější, a ty podle toho hodnotíme,“ dodává Fryčův zástupce nadpraporčík Lukáš Pecha. Každý frekventant tak získává podle svých výkonů body za to, jak zvládl střeleckou přípravu, pořadovou přípravu atd.

Bodování a testy

Za celý výcvik může nováček získat maximálně 250 bodů, nezbytné minimum je 175 (tj. 70 %). Vzhledem k tomu, že výcvik je rozdělen do dvou částí, je hodnocena také každá z nich zvlášť. V první zhruba polovině tak frekventant skládá první vědomostní test (40 otázek = možných 40 bodů) a k tomu musí absolvovat první „vyvedení“, tedy polní výcvik s jedním přenocováním ve výcvikovém prostoru (10 bodů; tentokrát ještě s pomocí instruktorů). Z celkem možných 50 bodů jich musí mít alespoň 35 (70 %). V testu tedy musí správně odpovědět alespoň 25 otázek. Ve druhé části výcviku pak následuje druhý vědomostní test a druhý polní výcvik s jedním noclehem v terénu (tentokrát už se nováčci nemají od instruktorů učit, ale naopak ukázat, co se naučili). K tomu všemu se přidává ještě průběžné hodnocení z jednotlivých příprav, přičemž z žádné nesmí mít uchazeč nula bodů. Navíc nesmí mít víc než 15 % absence (např. z důvodu nemoci).

Co může znamenat stopku pro kariéru v armádě?

  1. Nezvládnutí vědomostního testu alespoň na 25 bodů. „Pokud se to někomu stane, má možnost dělat test na druhý pokus, ale už s koeficientem 0,9. Musí tedy správně zodpovědět už nikoliv 25, ale 28 otázek,“ popisuje propracovaný systém Pecha. Pokud to dotyčný znovu nezvládne, končí. Bohužel.
  2. Neabsolvování jednoho z komplexních polních výcviků. To není možné obejít ani nijak nahradit.
  3. Nula bodů z některé z příprav.
  4. Absence vyšší než 15 %.
  5. V součtu za celý kurz méně než 175 bodů.

Otázky předem

Letošní první turnus kurzu základní přípravy nedokončili celkem 4 nováčci. Onemocněli a měli větší než povolenou absenci. Kvůli nedostatečným vědomostem nebo schopnostem nevypadl nikdo.

„Děláme všechno pro to, aby lidi kurz zvládli. Nechceme a nemůžeme jim ho dávat zadarmo, ale snažíme se jim vytvořit takové podmínky a věnovat se jim tak, aby se skutečně naučili, co je třeba a mohli pokračovat ve službě v armádě,“ říká Fryč. Nováčci tak třeba hned na začátku kurzu dostávají seznam otázek, z nichž některé se objeví v testu. „Není důvod, proč by je neměli znát. Důležité je, že se naučí to, co mají umět,“ dodává štábní praporčík.

Jiné jsou peníze, bydlení, materiál i jídelníček

Změny ve Vyškově

Významné novinky v kurzu základní přípravy se týkají nejen podoby výuky a výcviku, ale také materiálního zabezpečení nováčků. O tom, jak se změnil seznam doporučených věcí, které si mají na kurz přivézt s sebou, jak vypadá nové ubytování, co všechno fasují a kolik nově berou peněz, jsme psali v předchozím díle. Přečíst si ho můžete zde.

Volnější víkendy

Intenzivní výcvik běží zpravidla od pondělí do pátku. Víkendy jsou volnější. „Po vojensku bychom řekli, že je to prostor na údržbu materiálu,“ říká zástupce náčelníka Pecha. Povinností mají frekventanti základního kurzu o víkendech minimum. „Děláme pro ně různé nepovinné přednášky – instruktoři jim třeba vyprávějí své zkušenosti z misí, někdy přijede historik, jindy mají možnost pobavit se s pracovníky registru dárců kostní dřeně a případně se rovnou zaregistrovat, nebo je třeba charitativní běh pro válečné veterány,“ přibližuje Fryč.

Víkendy jsou také dobou vhodnou pro případné doučování. „Instruktoři přes týden sledují, co frekventantům nejde, a o víkendech je pak prostor to doladit. Samozřejmě nechceme, aby byli v sobotu a v neděli na učebnách od rána do večera jako v týdnu, ale třeba jen hodinu dopoledne,“ vysvětluje Fryč. I to je na bázi dobrovolnosti: kdo chce, jde.

Tělocvik

„Tohle bych chtěl, aby důrazně zaznělo: Pro nováčky na základní přípravě platí naprosto stejné normy, jako pro vojáky z povolání při výročním přezkoušení,“ zdůrazňuje nadpraporčík Pecha. Mezi nastupujícími do kurzů se totiž často šíří různé zvěsti, že pro základní výcvik jsou normy z tělocviku snížené. Možná i v souvislosti s úpravou přijímacích testů do armády od 1. ledna 2025. Nic z toho ale není pravda a nováčci dělají ve Vyškově přezkoušení podle norem, které najdou tady. (Pouze u vytrvalostní části není možné nahradit běh plaváním.)

Důležité je, že výsledky fyzického testování mají pro novopečené vojáky z povolání jen informační hodnotu. Nesplnění norem neznamená stopku. „Nechceme z nich za šest týdnů udělat sportovce. Pokud ti lidé budou chtít a mít motivaci, doženou vše u útvaru. Byl by nesmysl vyřadit je hned na začátku z armády,“ shodují se Fryč s Pechou. Výsledky z Vyškova jsou proto pro armádní profesionály pouze důrazným doporučením, na co se zaměřit, aby případně nevyhořeli později, až budou testováni v rámci výročního přezkoušení už u svého útvaru. Tam už se jim totiž výsledky budou započítávat do služebního hodnocení a mohou mít vliv i na částku, kterou následně najdou na výplatní pásce. (V tom je mimochodem ve Vyškově rozdíl mezi vojáky z povolání a příslušníky aktivní zálohy – těm druhým se už vyškovské testování fyzičky zaznamená do služebního hodnocení, protože není jisté, že budou týž rok povoláni na další cvičení, kde by testy dělali znovu a naostro.) 

Hlavní je chtít

Jaký by tedy měli šéfové základní přípravy u Velitelství výcviku – Vojenské akademie Vyškov vzkaz pro ty, kdo by třeba i uvažovali o kariéře v armádě, ale mají obavy, že by nemuseli zvládnout hned úvodní výcvik? Štábní praporčík Fryč říká, že se není čeho bát: „Nováčkům na začátku vždycky říkám, že my je k té přísaze dovedeme. Podmínkou je, že oni budou opravdu chtít.“

Sdílejte