7+1 otázka a odpověď: Co dělá armáda, aby udržela vojáky a získala nové

1) Jak dlouho trvá nábor nového vojáka a nešlo by to rychleji?

To záleží ve velké míře na dotyčném uchazeči. Nedokážeme zásadně ovlivnit, jak rychle dodá potřebné podklady, za jak dlouho projde vyšetřením ve vojenské nemocnici, ani jestli budeme muset čekat dva měsíce, než uplyne jeho výpovědní doba v současném zaměstnání. Pokud uchazeč spolupracuje bez zbytečných prodlev, může být povolán do služebního poměru do měsíce od podání žádosti.

To však není pravidlem – standardní doba byla loni čtyři měsíce. Ale jak už je uvedeno výše, naše možnosti tuto dobu zkrátit jsou bohužel omezené.

2) Není nábor zbytečně byrokratický?

Administrativu spojenou s náborem jsme výrazně omezili. Nově dodávají většinu dokumentace až ti, kteří skutečně nastoupí do služby, a to až v samém závěru rekrutačního procesu, kdy je pro ně k dispozici vhodná pozice. Tedy nikoliv každý, kdo se teprve snaží projít sítem náboru. Více zde.

Od podzimu 2023 navíc funguje virtuální náborové středisko, díky němuž mohou uchazeči o službu projít celým procesem online z pohodlí svého obýváku. Fyzicky musí až na vyšetření do vojenské nemocnice. Pokud navíc využijí identitu občana, většina údajů o nich se automaticky načte z dostupných registrů, což celý proces dále zjednodušuje.

3) Někdo říká, že vyřazujete při náboru zbytečně moc lidí. Jiní zase tvrdí, že projde kdekdo a snižuje se tím kvalita personálu. Co z toho je pravda?

Pravda není ani jedno. Nemůžeme vzít úplně každého, protože služba vojáka klade na člověka určité zdravotní, fyzické a morální nároky. Zároveň ale víme, že některé bariéry na vstupu, tak jak byly nastaveny v minulosti, už neodpovídaly současným potřebám armády ani stavu populace.

Proto jsme loni změnili například zdravotní vyhlášku, která nyní umožňuje vstup do armády i uchazečům, kteří by dříve neuspěli. Jde například o zájemce s některými civilizačními chorobami, kteří jsou dobře zaléčeni a jejich stav odpovídá požadavkům služby. Tito lidé nezískají nejvyšší zdravotní klasifikaci, aby mohli např. k výsadkářům, ale dobře mohou sloužit třeba jako lektoři jazyků, právníci a podobně. Více najdete zde.

Obdobné to bylo i s úpravou fyzických testů na konci roku 2024 – ty se nově nesnaží zjišťovat maximální výkonnost uchazečů. Jejich cílem je ověřit, jestli je dotyčný schopen určitých cviků a pohybu a jestli má výchozí potenciál dosáhnout už ve službě tréninkem takové výkonnosti, jakou zastávaná pozice vyžaduje. Je logické, že jinak bude muset na své fyzičce u útvaru makat voják, který chce být průzkumníkem u bojové jednotky a jinak kuchař na letišti. Nicméně i ten kuchař bude muset každý rok v uniformě splnit výroční fyzické přezkoušení, kde se normy nezměnily. Úroveň fyzické zdatnosti vojáků ve službě se tudíž nesníží. Podrobnosti si můžete přečíst tady.

4) Děláte něco pro nováčky, abyste jim usnadnili přechod z civilu do uniformy?

Jsme si dobře vědomi, že tento životní krok není jednoduchý. Už proto, že všichni nováčci musí hned na začátku na základní výcvik do Vyškova a první dva měsíce služby jsou všichni bez rozdílu v hodnosti vojína. Protože po tu dobu berou minimální mzdu, snaží se jim armáda kompenzovat propad platů speciálním bonusem – pokud dokončí první blok výcviku, dostanou v první vojenské výplatě k platu navíc 5 tisíc korun. A pokud dojdou až k přísaze, dostanou navíc dalších 10 tisíc korun. Celkem tedy za dokončení základního výcviku dostanou k platu 15 tisíc. Čtěte tady.

Nováčkům také vycházíme vstříc praktickými opatřeními, jako je možnost ubytovat se v kasárnách ve Vyškově už večer před nástupem, což eliminuje nutnost hledat ubytování na vlastní pěst nebo cestovat přes noc. Rozšířil se také počet útvarů, kde nováčci dostávají náborový příspěvek 50–250 tisíc korun. Loni v létě například přibyla celá 4. brigáda rychlého nasazení. Podívejte se sem.

5) Podpora nováčků a náboru je jedna věc, ale neměli byste se raději snažit udržet zkušené vojáky, kteří už něco umí, aby neodcházeli do civilu?

Žádná armáda nemůže rezignovat na nábor nováčků a soustředit se výhradně na podporu stávajících vojáků. Zkušenosti získané za roky služby jsou samozřejmě neocenitelné. Bohužel ale ruku v ruce s tím jde stárnutí armády, což už není zdaleka tak pozitivní jev. Do armády musíme neustále přivádět nové mladé lidi, generační obměna je nevyhnutelná.

Podpora zkušených vojáků je však neméně důležitá. Proto jim také armáda poskytuje řadu benefitů, jako je například 6 týdnů dovolené, plně placená nemocenská, po určité době služby 2 týdny placené preventivní rehabilitace ročně, výsluhy, nadstandardní přístup ke špičkové zdravotní péči ve vojenských nemocnicích a další. Přehled benefitů najdete tady.

Kromě toho jsou v různé fázi rozpracování projekty, jejichž cílem je třeba pořízení služebních bytů pro vojáky u útvarů, kde jsou největší problémy s doplňováním. Postupně se zvyšuje standard služeb na vojenských ubytovnách, rozšiřují se počty dětských skupin pro děti vojáků, je záměr umožnit více vojákům čerpat preventivní rehabilitaci atd.

Pro úplnost se sluší zmínit také to, že všem vojákům bez rozdílu hodnosti se od 1. ledna 2025 zvýšil služební tarif o 1 500 korun. Více tady.

6) V poslední době jsou vidět nějaké změny k lepšímu, ale nešlo by je dělat rychleji?

Podmínky i podobu služby vojáků z povolání upravují různé legislativní normy, jejichž změny si bohužel žádají nějaký čas. V letošním roce by nejviditelnější změnu měla přinést novela zákona o vojácích z povolání. Ta počítá například s možností výrazného navýšení náborového příspěvku pro profese, jichž se armádě nejvíce nedostává, výrazné zvýšení stabilizačního příspěvku (což je motivační nejen pro nováčky, ale i pro dlouhodobě sloužící vojáky, snížení nároků na trestní bezúhonnost uchazečů o službu (zkrácení karenční doby), zavedení možnosti služebního poměru „na zkoušku“ na dobu do 2 let, což umožní uchazečům lépe si vyzkoušet vojenský život před plnohodnotným závazkem a další novinky. Více zde.

7) Všude se mluví o vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Dělá armáda něco pro to, aby získávala vzdělané lidi?

Ano, armáda klade velký důraz na vzdělávání a kvalifikaci svých lidí. Kromě toho, že u pozic vyžadujících maturitu nabízíme nováčkům nastupujícím z civilu náborový příspěvek až 80 tisíc korun a u vysokoškoláků dokonce až 250 tisíc korun, tak si také vychováváme vlastní odborníky.

Zájemci o maturitní obory mohou studovat na Vojenské střední škole v Moravské Třebové a Sokolově, univerzitní vzdělání nabízí Univerzita obrany v Brně a Hradci Králové, kde byl loni zaveden nový studijní program Vojenský letový provoz, o který je enormní zájem.

Pro ty, kdo chtějí letos dělat přijímačky na univerzitu „UNOB“, odstartoval projekt Ukaž formu – zájemci si mohou zkusit fyzické testy nanečisto a případně si nechat uznat výsledek v přijímacím řízení.

Už třetí rok také pokračuje Stipendijní program Ministerstva obrany pro žáky civilních středních škol – ti studují svůj civilní obor, pobírají měsíčně stipendium 4–5 tisíc korun a zavazují se po ukončení studia odsloužit v armádě dvojnásobek doby, po níž pobírali stipendium. Od ledna se navíc počet maturitních a učňovských oborů zapojených do programu zvýšil ze 42 na 60.

Speciální pozornost je věnována i odborníkům v IT a komunikačních technologiích, na které se zaměřuje náborová kampaň Spojař nové generace. Díky ní se postupně daří do těchto odborností získat více vojáků, než kolik jich odchází do zálohy.

8) Neměla by se armáda snažit nějak zapojit mladé lidi do přípravy na obranu vlasti a umožnit jim naučit se bránit sebe a své blízké?

Armáda se této otázce aktivně věnuje. Kromě již zmíněných příležitostí pro zájemce o střední či univerzitní vojenské vzdělání a stipendijního programu pro civilní středoškoláky se rozběhl také projekt letního dobrovolného cvičení pro středoškoláky.

Loni se uskutečnil pilotní ročník, kdy 110 mladých lidí absolvovalo základní vojenský výcvik u 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Za měsíc cvičení dostali účastníci 30 tisíc korun, složili vojenskou přísahu a získali plnohodnotný výcvik, který jim umožňuje nastoupit do služby vojáka z povolání nebo aktivní zálohy bez nutnosti dalšího výcviku ve Vyškově.

Zájem byl výrazně vyšší, než jsme byli schopni uspokojit. Podrobnosti si můžete přečíst tady. Letos se proto totéž uskuteční v mnohem větším rozsahu – pro 510 účastníků. Zapojí se také více vojenských jednotek. Už jen předběžných zájemců se ozvalo tolik, že kapacita je téměř naplněna.

Aby byl rozsah tohoto článku z čtenářského hlediska přijatelný, nejde v něm uvést a podrobně popsat všechny aktivity, které armáda dělá pro nábor nových a udržení stávajících vojáků. Text zahrnuje odpovědi na nejčastější otázky a připomínky, které se objevují například v diskusích na sociálních sítích nebo s nimiž se setkávají pracovníci rekrutačních pracovišť.

Text vznikl na základě rozhovoru s ředitelem AP AČR brigádním generálem Vladimírem Studeným.