- Aktuality
- 2. 8. 2025
- Autor: Agentura personalistiky ČR
Vítejte do rodiny, slyšeli středoškoláci, když složili přísahu
Právem hrdí, že zvládli něco, co se většina jejich vrstevníků neodhodlala ani zkusit. Bohatší o plno zkušeností a dovedností. A silnější fyzicky i psychicky. Necelá padesátka středoškoláků složila po měsíčním dobrovolném vojenském cvičení na náměstí v Bechyni slavnostní přísahu. Armáda je tak symbolicky přivítala do vojenské rodiny.
Osmnáctiletý Michael Vaněk teď patří do vojenské rodiny hned dvakrát. Jednak symbolicky jako čerstvý svobodník v záloze, jímž se stal po absolvování dobrovolného prázdninového cvičení. A jednak jako syn majorky Lucie Vaňkové, která slouží u 15. ženijního pluku v Bechyni. „Ale na cvičení jsem se přihlásil sám, mamka mne do toho nijak netlačila,“ hlásí se ke svému rozhodnutí dohola ostříhaný student průmyslovky.
Majorka Vaňková jeho slova potvrzuje. „Dokonce jsem ani nechtěla, aby byl na cvičení právě v Bechyni, když tady sloužím. Měla jsem dost pochyby, jestli výcvik úspěšně zvládne. Není zrovna dochvilný, má problém s uznáváním autority,“ připouští své původní pochyby o tom, že by její potomek byl povaha do uniformy. O to hrdější teď na syna je: „Jsem úplně paf, jak po tom měsíci mluví a myslí jinak, jak vyspěl.“
Spolu s dalšími 716 středoškoláky nastoupil Michael Vaněk na dobrovolné vojenské cvičení na začátku července. K přísaze jich teď, o měsíc později, došlo 634. Výcvik probíhal v osmi lokalitách po celé republice a podílela se na něm řada vojenských útvarů. V Bechyni, kde akci zastřešovalo Velitelství teritoriálních sil, začínalo 49 studentů a přísahu jich složilo 45.
Nejčastějším důvodem, proč někdo z účastníků skončil předčasně, byly např. zdravotní problémy, nepřijetí vojenského stylu života, nedostatek spánku, ne všichni také zvládli testy, jimiž během výcviku procházeli. Při cvičení museli středoškoláci vstřebat stejné vědomosti a dovednosti, jako budoucí vojáci z povolání nebo příslušníci aktivní zálohy. Právě to většinu z nich na výcvik přivedlo. „Kde si člověk v civilu může zastřílet s ostrou zbraní, nebo hodit ostrý granát?“ vypočítává Vaněk, co ho nejvíce zaujalo.
Pro řadu účastníků bylo cvičení také možností otestovat si, zda by případně chtěli spojit svůj život s armádou těsněji. A někteří už mají jasno. Čerstvá absolventka gymnázia Veronika Šmejkalová v Bechyni za pár týdnů nastoupí jako voják z povolání na pozici spojařky. Právě to je v armádě mimořádně poptávaná profese – více zde. „Byla jsem více méně rozhodnutá už před cvičením, ale takhle jsem aspoň měla možnost prohlédnout si útvar, kam chci jít,“ vysvětlila jeden ze svých motivů pro účast na studentském výcviku, díky němuž již nemusí absolvovat kurz základní přípravy pro nováčky ve Vyškově.
Studenti, kteří složili vojenskou přísahu, si za výcvik vydělali necelých 34 tisíc korun čistého. „Peníze nejsou špatné, ale nebyly to hlavní,“ okomentoval to Michael Vaněk. Za pravdu by mu asi dala většina účastníků cvičení. A ať už si toho jsou, nebo nejsou v tuto chvíli vědomi, časem určitě dají zapravdu slovům, která k nim při slavnostní přísaze pronesl brigádní generál Miroslav Feix: „Nové zkušenosti vám pomohou být silnější, odolnější a lépe čelit výzvám, které na vás v životě čekají.“ Měsíc prožitý při vojenském výcviku zcela jistě nebyl pro studenty ztracený čas, ať už bude jejich další soužití s armádní rodinou jakékoliv.