Kurz základní přípravy: Budíček v 5:30 a den zalitý sluncem a pohodou

Nábor nováčků se v letošním roce daří nejlépe v historii profesionální armády. Co je ale čeká, když s čerstvým povoláním do služby projdou poprvé branou vyškovských kasáren? Jaký je po dobu šesti týdnů, kdy se nedostanou z výcvikového areálu, jejich běžný den?

„Zalitý sluncem a pohodou. Budíček v 5.30…,“ začíná Pecha vyprávět s pro něj typickým humorem. Podrobný rozvrh aktivit, v němž na osobní volno je minimum prostoru (a navíc stejně většinou znamená například čištění kanad nebo přípravu výstroje na následující den), uzavírá večerka ve 22.30.

S nadsázkou Pecha začíná i odpověď na dotaz, jak se absolventi kurzu po šesti týdnech výcviku změní. „Řek bych tak o 10 kilo,“ rozesměje se. Pak už ale vážně dodá, že hlavní změna spočívá v pohledu na svět: „Nejtěžší bývá přijmout tu totální změna stylu života, na který byli doposud zvyklí.“

Zatímco v civilu si rekruti svůj čas organizovali do velké míry každý sám, po dobu šestitýdenního výcviku mají program nadiktovaný od první do poslední minuty – kdy si budou čistit zuby, kdy a jak dlouho budou jíst, kdy se budou učit, kdy sportovat, kdy spát. „Vím, že já sám bych s tím teď už měl problém,“ přiznává Pecha.

Samotný výcvik popisuje jako hodně organizovaný proces, zaměřený na vybrané dovednosti důležité pro každého vojáka – aby byl se svojí zbraní bezpečný pro sebe a své okolí, aby ovládal základní taktické dovednosti, uměl se namaskovat, číst mapu a pohybovat se v terénu, zvládl provizorně ošetřit sebe a své kolegy… „Nejdřív vše vysvětlíme a ukážeme, pak to s vojáky procvičíme a na závěr je přezkoušíme, zda byli schopni informace pobrat a aplikovat.“

Hlavním předpokladem pro zvládnutí kurzu je podle Pechy vůle učit se a pracovat na sobě. „To, že rekruti neznají a neumí věci, které nikdy neviděli a nedělali, je samozřejmé. Proto máme výukové postupy nastavené tak, aby i lidé, kteří se v životě nesetkali s puškou a s pistolí, se s nimi naučili fungovat. Ale musí chtít,“ vysvětluje. V okamžiku, kdy se nováček zablokuje „to nechci, to nepotřebuji“, je vysoká pravděpodobnost, že kurz nedokončí.

Podobně to vidí i instruktor základní přípravy Petr Skřek, který cvičí především příslušníky aktivní zálohy. I jeho vzkaz pro ty, kdo by o vstupu uvažovali, ale brzdí je obavy, proto míří především na vůli a změnu myšlení: „Každý máme z něčeho strach. Ale pokud to, čeho se bojíme, nepoznáme a nezkusíme, tak se nikam neposuneme. Těm, kdo kvůli nějakým obavám váhají, bych proto vzkázal, ať neposlouchají zkazky starých zbrojnošů, kteří všechno znají a všude byli, a raději to sami vyzkouší.“

Co dalšího uslyšíte v podcastu níže?

• Jak jsou na tom dnešní rekruti po fyzické stránce?
• Jak vypadá běžný denní rozvrh účastníků kurzu?
• Jak daleko musí dohodit ostrým granátem a kolik takový granát váží?
• V čem se liší základní příprava vojáků z povolání a příslušníků aktivní zálohy?