Armádní posily: Kamarádky z Vysočiny den po přísaze vyhrály závod v Žatci

Základní výcvik, jímž musí projít každý nový voják, trvá šest týdnů. Nováčci při něm nevytáhnou paty z armádního areálu, na povel jedí i spí a učí se kvanta nových věcí, které jsou mnohdy dost vyčerpávající. Většina jich proto po přísaze jede přímou cestou domů, kde si užívají pohodlí a odpočinku. Ale jsou i výjimky.

„Před rokem jsem tady v Žatci závod vyhrála a slíbila, že vstoupím do armády. Sama jsem si pak dala za cíl, že vítězství letos zkusím obhájit. Takže když jsem v pátek složila ve Vyškově přísahu, nezbývalo než jet rovnou do Žatce, kde se běželo v sobotu. A klaplo to i tady,“ zářila novopečená armádní posila Jana Cidlíková, když na desetikilometrové trati získala v ženské kategorii suverénně zlato. Rychlejší než ona bylo jen osm mužů.

"Plním si sny a motivace"

Závod, na jehož organizaci se podílel 13. dělostřelecký pluk Jince a armádní Agentura personalistiky, se stejně jako loni odehrával v areálu 4. brigády rychlého nasazení. Soutěžilo se na tratích 5 a 10 kilometrů, které ale byly letos záludnější než loni. I tentokrát byla součástí překážková dráha NATO, na níž trénují profesionální vojáci.

„Oproti loňsku jsme výrazně zvýšili počet překážek. Na desítce jich bylo přes čtyřicet, z toho dvacet přímo v doběhové části na stadionu,“ upozornil hlavní organizátor Antonín Pospíchal. Vyšel tak vstříc připomínkám některých účastníků, podle nichž byl loni závod příliš běžecký a málo překážkový.

Obtížnost závodu potvrdila i vítězka. „Bylo to rozhodně náročnější oproti minulému roku. Úroveň závodu šla hodně nahoru a moc se mi to líbilo,“ pochvalovala si. Srovnání, co pro ni byl silnější zážitek – jestli páteční vojenská přísaha, nebo sobotní rozšíření bohaté sbírky medailí o další zlato, se elegantně vyhnula: „Já si plním sny, plním si své motivace. Takže je to pro mne srovnatelné, protože jsem v obou případech dokázala, co jsem chtěla.“

Se smíchem nicméně přiznala, že mentálně je ještě pořád ve Vyškově: „Ráno jsem se i bez budíku vzbudila ve 4.45, tak jako posledních šest týdnů. Až po chvíli mi došlo, že se už nemusím chystat na ranní nástup.“

"Já jsem předběhla generála?"

Vyškovem i Žatce přitom Cidlíková prošla bok po boku se svou nejlepší kamarádkou Žanetou Burešovou. Zatímco Cidlíková je hvězdou překážkových závodů, Burešová se specializuje na ultradlouhé běhy. Nechá se třeba odvézt do Alp a pak běží v kuse 220 kilometrů domů. V Žatci na desítce vybojovala bronz. Do cíle doběhla jen pár kroků před druhým mužem nejvyššího armádního velení generálporučíkem Miroslavem Hlaváčem, kterého předběhla v posledních desítkách metrů závodu.

„Co? Já jsem předběhla nějakého generála?“ divila se, když v cíli přijímala gratulace od kamarádky a rukou jí přišel potřást i ředitel Agentury personalistiky brigádní generál Vladimír Studený.

Oba generálové, Hlaváč i Studený, se pak zúčastnili i speciálního závodu Urban Challenge Heroes, kde umožnili zažít radost z překážkového běhu dětem s hendikepem. Ty se díky pomoci dobrovolníků mohly zúčastní závodu o délce jednoho kilometru.

Žateckým armádním stadionem Flora prošlo při závodě několik tisíc lidí, kteří měli možnost prohlédnout si moderní vojenskou techniku (třeba bojová vozidla Pandur nebo samohybnou houfnici Dana), popovídat si s vojáky a od rekrutérů získat informace o podmínkách a možnostech služby v armádě. Někteří přímo na místě podali žádost o povolání do služebního poměru.

Totéž mají výhledově v plánu Cidlíková s Burešovou. Službu u pěší roty aktivní zálohy v Jihlavě berou obě jako dočasnou a chtějí se stát profesionálními vojačkami. Vzhledem k odhodlání a vůli, s nimiž jdou za svými sny, není důvod pochybovat, že se jim to podaří.