Každý voják, bez ohledu na pozici, na které slouží, má týdně nárok nejméně na 4 hodiny pohybových aktivit v rámci pracovní doby. Může jít běhat, do posilovny, do bazénu, na kolo… Nikdo tak v armádě nemusí mít strach, že bude na pravidelný sport horko těžko hledat čas po práci, kdy už by se chtěl třeba věnovat rodině.

Podle služebního zařazení se navíc vojáci zdokonalují ve speciálních disciplínách, které jsou potřeba pro jejich práci. Některé jednotky se cvičí například ve skalním lezení, vojenském plavání, boji z blízka nebo přesunech na sněhu a ledu. Součástí výcviku jsou i základy přežití, pěší přesuny a další pohybové aktivity.

Speciální tělesná příprava

Vojáci se učí ubránit i protivníkovi ozbrojenému tyčí, lopatkou, nožem nebo pistolí a samopalem na krátkou vzdálenost. Smysl všech trénovaných technik je jediný: přežít.

Boj zblízka

Vojáci se učí ubránit i protivníkovi ozbrojenému tyčí, lopatkou, nožem nebo pistolí a samopalem na krátkou vzdálenost. Smysl všech trénovaných technik je jediný: přežít.

Nepozorovaně proplavat kolem nepřítele, sjet divokou řeku nebo zachránit tonoucího – to je jen zlomek toho, co se učí na kurzu vojenského plavání.

Vojenské plavání

Nepozorovaně proplavat kolem nepřítele, sjet divokou řeku nebo zachránit tonoucího – to je jen zlomek toho, co se učí na kurzu vojenského plavání.

Kromě samotného plavání se trénuje i ovládání plavidel, jako je kajak, kánoe nebo raft. Vojáci se učí svlékat oblečení přímo ve vodě nebo také zvládnout pořádné peřeje.

Vojenské plavání

Kromě samotného plavání se trénuje i ovládání plavidel, jako je kajak, kánoe nebo raft. Vojáci se učí svlékat oblečení přímo ve vodě nebo také zvládnout pořádné peřeje.

K trénovaným dovednostem patří i překonávání vodní překážky broděním. Vojáci se učí bezpečně pohybovat například v řece, kdy nevědí, jaká hloubka či naopak podvodní překážka je čeká s každým dalším krokem.

Vojenské plavání

K trénovaným dovednostem patří i překonávání vodní překážky broděním. Vojáci se učí bezpečně pohybovat například v řece, kdy nevědí, jaká hloubka či naopak podvodní překážka je čeká s každým dalším krokem.

Vojáci se nejprve učí základní pravidla a způsoby použití lezeckého vybavení. Od civilního lezení se to vojenské liší především tím, že veškerý pohyb a přesuny po skalních cestách provádí vojáci v plné výstroji a výzbroji.

Vojenské lezení

Vojáci se nejprve učí základní pravidla a způsoby použití lezeckého vybavení. Od civilního lezení se to vojenské liší především tím, že veškerý pohyb a přesuny po skalních cestách provádí vojáci v plné výstroji a výzbroji.

Po úvodu na lezeckém trenažéru probíhá další fáze výcviku na zajištěných skalních cestách – ferratách. Vojáci cvičí jištění, slaňování či třeba překonávání lanového mostu.

Vojenské lezení

Po úvodu na lezeckém trenažéru probíhá další fáze výcviku na zajištěných skalních cestách – ferratách. Vojáci cvičí jištění, slaňování či třeba překonávání lanového mostu.

Kromě lezeckých základů a zvyšování fyzické i psychické zdatnosti znamená pro vojáky výcvik na skalách také posílení týmového ducha a vzájemné spolupráce, která musí být při lezení perfektní.

Vojenské lezení

Kromě lezeckých základů a zvyšování fyzické i psychické zdatnosti znamená pro vojáky výcvik na skalách také posílení týmového ducha a vzájemné spolupráce, která musí být při lezení perfektní.

Voják nikdy nemá jistotu, že se v boji neocitne neozbrojený tváří v tvář nepříteli. Pak mu nezbyde, než bojovat holýma rukama. Hlavní myšlenkou armádního boje zblízka je dovést střet do vítězného konce jakýmikoliv prostředky.

Boj zblízka

Voják nikdy nemá jistotu, že se v boji neocitne neozbrojený tváří v tvář nepříteli. Pak mu nezbyde, než bojovat holýma rukama. Hlavní myšlenkou armádního boje zblízka je dovést střet do vítězného konce jakýmikoliv prostředky.

Součástí výcviku jsou pády, kryty, údery, kopy, páky, přehozy a  další techniky sebeobrany beze zbraně, včetně boje na zemi. Zvládnutí základního stupně by nemělo trvat déle než půl roku a nevyžaduje zvláštní sportovní vlohy.

Boj zblízka

Součástí výcviku jsou pády, kryty, údery, kopy, páky, přehozy a  další techniky sebeobrany beze zbraně, včetně boje na zemi. Zvládnutí základního stupně by nemělo trvat déle než půl roku a nevyžaduje zvláštní sportovní vlohy.

Vojáci se učí ubránit i protivníkovi ozbrojenému tyčí, lopatkou, nožem nebo pistolí a samopalem na krátkou vzdálenost. Smysl všech trénovaných technik je jediný: přežít.

Boj zblízka

Vojáci se učí ubránit i protivníkovi ozbrojenému tyčí, lopatkou, nožem nebo pistolí a samopalem na krátkou vzdálenost. Smysl všech trénovaných technik je jediný: přežít.

Nepozorovaně proplavat kolem nepřítele, sjet divokou řeku nebo zachránit tonoucího – to je jen zlomek toho, co se učí na kurzu vojenského plavání.

Vojenské plavání

Nepozorovaně proplavat kolem nepřítele, sjet divokou řeku nebo zachránit tonoucího – to je jen zlomek toho, co se učí na kurzu vojenského plavání.

Nepozorovaně proplavat kolem nepřítele, sjet divokou řeku nebo zachránit tonoucího – to je jen zlomek toho, co se učí na kurzu vojenského plavání.
Kromě samotného plavání se trénuje i ovládání plavidel, jako je kajak, kánoe nebo raft. Vojáci se učí svlékat oblečení přímo ve vodě nebo také zvládnout pořádné peřeje.
K trénovaným dovednostem patří i překonávání vodní překážky broděním. Vojáci se učí bezpečně pohybovat například v řece, kdy nevědí, jaká hloubka či naopak podvodní překážka je čeká s každým dalším krokem.
Vojáci se nejprve učí základní pravidla a způsoby použití lezeckého vybavení. Od civilního lezení se to vojenské liší především tím, že veškerý pohyb a přesuny po skalních cestách provádí vojáci v plné výstroji a výzbroji.
Po úvodu na lezeckém trenažéru probíhá další fáze výcviku na zajištěných skalních cestách – ferratách. Vojáci cvičí jištění, slaňování či třeba překonávání lanového mostu.
Kromě lezeckých základů a zvyšování fyzické i psychické zdatnosti znamená pro vojáky výcvik na skalách také posílení týmového ducha a vzájemné spolupráce, která musí být při lezení perfektní.
Voják nikdy nemá jistotu, že se v boji neocitne neozbrojený tváří v tvář nepříteli. Pak mu nezbyde, než bojovat holýma rukama. Hlavní myšlenkou armádního boje zblízka je dovést střet do vítězného konce jakýmikoliv prostředky.
Součástí výcviku jsou pády, kryty, údery, kopy, páky, přehozy a  další techniky sebeobrany beze zbraně, včetně boje na zemi. Zvládnutí základního stupně by nemělo trvat déle než půl roku a nevyžaduje zvláštní sportovní vlohy.
Vojáci se učí ubránit i protivníkovi ozbrojenému tyčí, lopatkou, nožem nebo pistolí a samopalem na krátkou vzdálenost. Smysl všech trénovaných technik je jediný: přežít.
Nepozorovaně proplavat kolem nepřítele, sjet divokou řeku nebo zachránit tonoucího – to je jen zlomek toho, co se učí na kurzu vojenského plavání.
Kromě samotného plavání se trénuje i ovládání plavidel, jako je kajak, kánoe nebo raft. Vojáci se učí svlékat oblečení přímo ve vodě nebo také zvládnout pořádné peřeje.
K trénovaným dovednostem patří i překonávání vodní překážky broděním. Vojáci se učí bezpečně pohybovat například v řece, kdy nevědí, jaká hloubka či naopak podvodní překážka je čeká s každým dalším krokem.
Vojáci se nejprve učí základní pravidla a způsoby použití lezeckého vybavení. Od civilního lezení se to vojenské liší především tím, že veškerý pohyb a přesuny po skalních cestách provádí vojáci v plné výstroji a výzbroji.
Po úvodu na lezeckém trenažéru probíhá další fáze výcviku na zajištěných skalních cestách – ferratách. Vojáci cvičí jištění, slaňování či třeba překonávání lanového mostu.
Kromě lezeckých základů a zvyšování fyzické i psychické zdatnosti znamená pro vojáky výcvik na skalách také posílení týmového ducha a vzájemné spolupráce, která musí být při lezení perfektní.
Voják nikdy nemá jistotu, že se v boji neocitne neozbrojený tváří v tvář nepříteli. Pak mu nezbyde, než bojovat holýma rukama. Hlavní myšlenkou armádního boje zblízka je dovést střet do vítězného konce jakýmikoliv prostředky.
Součástí výcviku jsou pády, kryty, údery, kopy, páky, přehozy a  další techniky sebeobrany beze zbraně, včetně boje na zemi. Zvládnutí základního stupně by nemělo trvat déle než půl roku a nevyžaduje zvláštní sportovní vlohy.
Vojáci se učí ubránit i protivníkovi ozbrojenému tyčí, lopatkou, nožem nebo pistolí a samopalem na krátkou vzdálenost. Smysl všech trénovaných technik je jediný: přežít.
Nepozorovaně proplavat kolem nepřítele, sjet divokou řeku nebo zachránit tonoucího – to je jen zlomek toho, co se učí na kurzu vojenského plavání.
Kromě samotného plavání se trénuje i ovládání plavidel, jako je kajak, kánoe nebo raft. Vojáci se učí svlékat oblečení přímo ve vodě nebo také zvládnout pořádné peřeje.
K trénovaným dovednostem patří i překonávání vodní překážky broděním. Vojáci se učí bezpečně pohybovat například v řece, kdy nevědí, jaká hloubka či naopak podvodní překážka je čeká s každým dalším krokem.
Vojáci se nejprve učí základní pravidla a způsoby použití lezeckého vybavení. Od civilního lezení se to vojenské liší především tím, že veškerý pohyb a přesuny po skalních cestách provádí vojáci v plné výstroji a výzbroji.
Po úvodu na lezeckém trenažéru probíhá další fáze výcviku na zajištěných skalních cestách – ferratách. Vojáci cvičí jištění, slaňování či třeba překonávání lanového mostu.
Kromě lezeckých základů a zvyšování fyzické i psychické zdatnosti znamená pro vojáky výcvik na skalách také posílení týmového ducha a vzájemné spolupráce, která musí být při lezení perfektní.
Voják nikdy nemá jistotu, že se v boji neocitne neozbrojený tváří v tvář nepříteli. Pak mu nezbyde, než bojovat holýma rukama. Hlavní myšlenkou armádního boje zblízka je dovést střet do vítězného konce jakýmikoliv prostředky.
Součástí výcviku jsou pády, kryty, údery, kopy, páky, přehozy a  další techniky sebeobrany beze zbraně, včetně boje na zemi. Zvládnutí základního stupně by nemělo trvat déle než půl roku a nevyžaduje zvláštní sportovní vlohy.
Vojáci se učí ubránit i protivníkovi ozbrojenému tyčí, lopatkou, nožem nebo pistolí a samopalem na krátkou vzdálenost. Smysl všech trénovaných technik je jediný: přežít.

Talentovaní vojáci mohou získat instruktorské licence pro vedení specializovaného výcviku, což se pak odrazí i na jejich výplatě.

Armáda také organizuje různé krátkodobé a dlouhodobé soutěže a vysílá své zástupce i na zahraniční sportovní akce. V oblibě je třeba běžecká liga, florbalové, fotbalové, volejbalové či tenisové turnaje a další.

Za využívání armádních sportovišť nebudete při služebním tělocviku samozřejmě nic platit a dostanete i sportovní oblečení a obuv (další potřebné věci – třeba na lezení po skalách – vám případně půjčí přímo na útvarech). Pokud si ale přesto budete chtít koupit své vybavení nebo vyzkoušet například sportovní výživu, můžete využít slevy, které výhradně vojákům nabízí řada firem. V nabídce najdete i zvýhodněné startovné na některé zajímavé závody, slevy na služby vybraných fitness center a další. Podrobnou nabídku si prohlédněte níže.

Bonus teď hned: sportovní výcvik bojovníků

Pokud sportujete, ať už děláte jakýkoliv sport, nejspíš sami dobře víte, jak je důležité se před výkonem pořádně rozcvičit. V prvním videu vám vojenští instruktoři tělesné výchovy ukáží, jak má takové rozcvičení správně vypadat. V následujících dvou videích vám pak vojáci ze 43. výsadkového praporu v Chrudimi předvedou trénink vojenského plavání a boje z blízka.

  • Rozcvičení před zátěží
  • Výcvik vojenského plavání
  • Boj zblízka
  • Sdílejte