Sbírá tituly z vojenského pětiboje a chválí partu u dělostřelců

Když v domluvený čas zvedne telefon, je praporčík Neumann slyšitelně zadýchaný. „Klušu, takže můžu mluvit,“ ujišťuje nicméně, že lehký běh není důvod pro odložení rozhovoru. Loni naběhal dva a půl tisíce kilometrů. „Mám trochu problém s kyčlí, tak se snažím tolik neběhat a doháním to jízdou na kole,“ říká téměř omluvně, jako by roční porce kilometrů odpovídající dvouapůlnásobku vzdálenosti z Prahy do Paříže byla málo.

Vojenský pětiboj je jedním z nejkomplexnějších vojenských sportů. Disciplíny tvoří střelba z pušky, hod granátem, překážkové plavání, přespolní běh na 8 kilometrů a zdolání standardizované překážkové dráhy NATO (v České republice jsou jen tři – ve Vyškově, Žatci a Moravské Třebové). Právě na vyškovské NATO dráze drží Neumann od loňska národní rekord.

Za své nejlepší výsledky považuje třicetiletý praporčík, který u dělostřelců v Jincích začínal v hodnosti svobodníka, opakovaná vítězství na republikových šampionátech a předloňské 4. místo na mistrovství světa ve švédském Halmstadu. Toho dosáhl spolu s dalšími členy české štafety. „Byl to takový malý zázrak. V některých armádách dělají vojenský pětiboj profesionální sportovci, zatímco my jsme amatéři, kteří mají svoji běžnou každodenní práci u útvarů,“ vysvětluje. Přesto ale čas od času Češi proženou i zahraniční profíky.

Trénink i ve službě

Do armády vstoupil vlastně náhodou. Rodiče ho od malička vedli k různým sportům, zejména těm outdoorovým. Po sportovním gymnáziu nastoupil na Fakultu tělesné výchovy a sportu a teprve tam se potkal s lidmi z vojenského oboru, který je zaměřen z velké části právě na sporty a pohyb v přírodě. Tak oblékl uniformu a přestoupil. Když ze školy z osobních důvodů odešel a měl si vybrat útvar, vyhrály Jince.

Dnes je Neumann vedoucím instruktorem pro přesuny na sněhu a ledu, pro vojenské plavání a instruktorem skalního lezení. Všechny tři disciplíny jsou součástí speciální tělesné přípravy, jíž v různé míře a v závislosti na svém zaměření procházejí vojáci řady jednotek. „V rámci kurzů je člověk venku, pohybuje se, na nějakou tu obecnou kondici to docela funguje,“ pochvaluje si jinecký tělocvikář. Trénuje vícefázově, přičemž jeden trénink denně zvládne zpravidla v rámci hodin, které mají všichni vojáci z povolání denně vymezeny na zdokonalování fyzičky – více o benefitech pro vojáky z povolání zde.

Dělostřelecký pluk v Jincích patří mezi útvary, kde je všem nastupujícím nováčkům vyplácen náborový příspěvek. Nabízí volná místa řidičů, mechaniků, obsluhy děla a další – přehled najdete tady. Útvar se může pochlubit mimo jiné i nově zrekonstruovanou ubytovnou. Brdské kopce všude kolem byly jedním z důvodů, který Neumanna před lety k dělostřelcům přivedl.

Skloubit extrémně náročný sport s každodenní službou u útvaru se nejlepšímu vojenskému pětibojaři české armády daří díky pochopení kolegů, kteří mu umožňují nastavit si vyhovující časový režim. „Potkal jsem v armádě spoustu výborných lidí, nabral plno zkušeností, podíval se na místa, kam bych se jinak nedostal a dělal věci, které bych jinak dělat nemohl,“ shrnuje třicetiletý praporčík, co hlavního mu armáda dala. A proč ani po deseti letech neplánuje odejít.