Třicítka civilů nakoukla Hradní stráži pod pokličku. A valili oči

Na podzim bývá před devátou hodinou ráno v Loretánské ulici na Hradčanech ještě relativně klid. Zvonkohra na nedaleké Loretě začíná hrát až za hodinu, zástupy turistů se tudy k impozantnímu sídlu hlavy státu povalí v plné síle teprve později. Skupina mužů a žen, kteří se tu už teď přesto scházejí u kasáren Hradní stráže, se na okolí dívá trochu jinýma očima – pokud by se jim to, co dnes zažijí, líbilo a uspěli by při výběru, mohli by za pár měsíců nehnutě stát s puškou třeba u Matyášovy brány do Pražského hradu. A turisti by si je fotili na památku. Právě teď mají jedinečnou příležitost zjistit, jestli je pro ně služba u Hradní stráže to pravé.

„Nemáme naplněný stav. Tak jsme se rozhodli podpořit nábor a udělat pro potenciální zájemce akci, při níž by si mohli službu u Hradní stráže prohlédnout a trochu i vyzkoušet,“ vysvětluje major Jiří Havel, co bylo motivací pro spuštění projektu Hraďákem na zkoušku.

Zájemci zaplnili tři termíny

Když koncem září vyšla pozvánka na sociálních sítích a na náborovém webu doarmady.cz, nikdo nevěděl, zda bude zájem. Zvlášť když účast byla podmíněna věkem 18 až 35 let, výškou 175 až 195 centimetrů, středoškolským vzděláním a čistým trestním rejstříkem (aby se vyřadili ti, kdo by stejně na případné přijetí neměli šanci). Ale přišlo příjemné překvapení – první termín pro dvacet lidí byl plný skoro hned, takže byl přidán (a obsazen) druhý. Teď už se plní dokonce třetí turnus, který je naplánován na 12. prosince.

V tom, co je na akci přivádí, se přítomní většinou shodují. „Chci se o práci Hradní stráže dozvědět co nejvíc. Mám hotové všechny přijímací procedury do armády a teď si chci vybrat útvar, kde by se mi líbilo sloužit,“ vysvětluje dvacetiletá Karolína Valášková. Do armády chce i devatenáctiletý Vojtěch Zemba, který přijel zřejmě z největší dálky – až z 300 kilometrů vzdáleného Krnovska. „Táta byl u policie, takže mám k nějakým ozbrojeným složkám od malička nakročeno. Třeba mne Hradní stráž zaujme,“ říká a dodává, že uvažuje i o studiu Univerzity obrany.

Hned na začátku akce v tři sta let starém Martinickém paláci, kde Hradní stráž sídlí už od 50. let minulého století, vítá potenciální uchazeče její velitel, plukovník generálního štábu Jaroslav Ackermann. Následují informace o tom, jak se příslušníci stráže chystají do služby, kdo se stará o nažehlené parádní uniformy a co vlastně všechno služba na Hradě obnáší. Nejde totiž ani zdaleka jen o nehybné pózování v pozoru před strážními budkami. „Takových stanovišť je jen pár. Zájemcům jsme ukázali i pohyblivá strážní stanoviště, kde naši vojáci v areálu Hradu hlídají v maskáčích s pistolí nebo útočnou puškou,“ popisuje major Havel. Dopolední ukázková část zahrnuje i slavnostní střídání stráží. A samozřejmě oběd ve vojenské jídelně.

Odpoledne na vlastní kůži

Po obědě by to možná chtělo šlofíka, ale je to přesně naopak. Jestliže dopoledne bylo spíš „poklidně ukázkové“, teď čeká „zážitková část“. Když mají sami předvést základní pořadové cviky s puškou, poprvé si mnozí z návštěvníků nejspíš uvědomí, kolik hodin dřiny a tréninku je za dokonalostí skutečného střídání Hradní stráže. A zážitky na vlastní kůži pokračují. Instruktor služební sebeobrany vyzve dva návštěvníky, aby se ho pokusili složit na zem. Chvíle usilovného zápolení, při němž si zkušený bojovník dává pozor, aby hostům neublížil… „Aspoň se taky trochu vyváleli po zemi a umazali,“ usmívá se major Havel po této části dne.

Seznámení s útočnou puškou BREN 2 a pistolí CZ 75 Phantom a jejich vyzkoušení na střeleckém trenažéru, kde trénují profesionální vojáci, už je závěrečnou třešničkou na dortu. Počasí vyšlo, svítilo sluníčko, všeobecná spokojenost. Někoho nejvíc nadchly přehlídkové parády, jiného trénink boje z blízka nebo třeba střelba.

„Bylo to dokonalý. Vyčerpávajícím způsobem nám zodpověděli všechny otázky, které jsme všichni měli,“ pochvaluje si dvaadvacetiletý vysokoškolský student Tomáš Havlíček. Protože už má bakalářský diplom, mohl by pomýšlet i na důstojnickou pozici. Místa určená pro nábor jak k Hradní stráži, tak do celé armády, jsou dostupná na webu doarmady.cz. „Ještě si to musím srovnat v hlavě,“ odpovídá na otázku, jestli k Hradní stráži nastoupí. Uvidíme. Třeba se za nějaký čas budete u Matyášovy brány fotit právě s ním.